Jak v Rakousku prohráli a zároveň vyhráli bitvu o rodově vyvážený jazyk

Jazyk je nepochybně největší socializátor. Chceme-li něco ovlivnit, změnit, někoho přimět k nějakému jednání, činíme tak prostřednictvím jazyka. Často mám ale pocit, že pozornost se soustředí spíše na gramatickou správnost jazyka, místo abychom se zamýšleli nad tím, jak jazyk konstruuje skutečnost a spoluutváří naše postoje k ní. S oblibou říkám, že patřím ke generaci, kterou jsem nazvala „Dalas-mi-tam-ten-cukr-a-zamíchalas-mi-to-kafe?“. Ten název říká vše o postavení ženy v rodině a společnosti v období socialismu: i když měl muž obě ruce zdravé, bylo úkolem ženy jej obsloužit, uvařit mu kávu a zamíchat do ní cukr. Ti nejblaženější ani nevěděli, kolik kostek cukru si do kávy dávají, protože to nikdy nedělali.

Vzácnou příležitost k zamyšlení nad genderově normativní funkcí jazyka měli účastníci a účastnice dialogového fóra na normovacím ústavu Austrian Standards Institute ve Vídni v říjnu 2014.

Ústav se v březnu 2014 rozhodl, že promluví do praxe tvorby textů. Na rozdíl od českého nebo slovenského jazyka se totiž zvláště v rakouské němčině dbá na rodovou vyváženost označování osob: Jsou-li ženy účastny společenského dění, mají být také přítomny v jazyce. V rakouské němčině se běžně mluví a píše o „občanech a občankách“, o „studujících“ (místo o „studentech“) a podobně. Ústav udělal jakoby krok zpět: navrhl normu A 1080, podle které od nynějška už nebude třeba psát rodově vyváženě, nýbrž k označování osob postačí tzv. generické maskulinum (například maskulina jako „vědci“ budou označovat vědce i vědkyně, „politici“ budou zahrnovat politiky i političky). Po uveřejnění návrhu v tisku obdržel ústav přes 1400 kladných i záporných ohlasů. Rozhodl se všechny korespondující pozvat a uspořádat diskusi.

Publikum čítalo kolem 200 lidí. V krátkém úvodu vystoupily osobnosti z různých oblastí rakouského veřejného života. Zúčastnění si hned na začátku akce vyzkoušeli svoji toleranci ke změnám v jazyce: měli se vyjádřit k oslovení „Vážené hostky, vážení hosté“ a přiklonit se k některé ze tří výpovědí, která by vystihla jejich reakci. Měli na vybranou a) „To je příliš, takhle se přece nemluví“, b) „Dokud slovo ´hostka´ není ve slovníku, tak ho budu ignorovat“ a c) „Nemám s takovým oslovením problém“.* Drtivá většina přítomných což institut zřejmě nečekal zvolila možnost c). Pak se publikum odebralo diskutovat o chystané normě do předsálí, kde vzniklo pět debatních kroužků.

První skupina se věnovala požadavkům na rodovou vyváženost jazyka. Zazněly následující názory: „jazyk má zobrazovat realitu“; „vyváženost jazyka není problém estetičnosti jazyka“; „proměnlivost jazyka je jednou z jeho vlastností“, „rodově vyvážený jazyk má právo na existenci“, avšak také „nic se nemá přehánět“.

Druhá skupina odpovídala na otázku, ve kterých oblastech je rodově vyvážený jazyk, zvláště žádoucí. Účastnice a účastníci mínili: „všude“, „ve školství“, „je třeba začít už ve školce“, „při akcích všeho druhu“, „všude, kde se setkávají lidé“, „všude, kde jde o lidská práva“, „všude, kde jde o rovnoprávnost a rovné pojednání žen a mužů“, „nikdy a nikde“, „ne v technických oblastech“, „je rozdíl mezi veřejným a soukromým prostorem“.

Třetí skupina se zabývala funkcí jazyka. Diskutující uvedli mimo jiné: „v jazyce je uloženo vědění“, „jazyk a myšlení spolu souvisejí“, „jazyk je kultura“, „jazyk nás dělá lidmi“, „jazyk pojmenovává a interpretuje a mění“, „jazyk utváří mezilidské vztahy a společenské poměry“, „jazyk vytváří skutečnost a skutečnost vytváří jazyk“, „jazyk zprostředkuje zájmy“, „jazyk zprostředkuje moc“, „jazyk umí zamlčovat a zkreslovat skutečnost“, „jazyk je inkluze i exkluze, umí zahrnovat i vylučovat“, „jazyk musí proměňovat společnost“, „jazyk nesmí proměňovat společnost“, „z bible: na začátku bylo slovo“.

Čtvrtý diskusní kroužek zvažoval výhody a nevýhody genderově vyváženého jazyka. Ze všeho nejdříve se diskutující shodli na tom, že chce-li ústav normovat jazyk, musí formulovat normy pro genderově vyvážený, nikoli nevyvážený jazyk. Výhody takové normy by pak spočívaly v tom, že poskytne oporu pro tvorbu textů, ulehčí práci, bude dokumentovat a podporovat společenské změny a společnost bez diskriminace. Odpůrci a odpůrkyně vytýkali normě pro genderově vyvážený jazyk zjednodušování společenských problémů na otázku přechylování rodů.

Pátá skupina diskutujících měla přednést návrhy, otázky a myšlenky, které nezazněly ve čtyřech ostatních skupinách. Toto fórum dalo prostor především těm, kteří pochybovali o smyslu rodově vyváženého vyjadřování. Někteří si z nich postěžovali, že dříve spočívala role jazyka v komunikaci, dnes slouží jazyk k prosazování ideologií. Jiní tvrdili, že problém genderově vyváženého jazyka jen odvádí pozornost od skutečných problémů. Další tvrdili, že rodově vyvážené vyjadřování znevýhodňuje muže. Na druhé straně spektra se ale vyskytly názory, že kromě žen a mužů existují i jiná pohlaví a měla by být v jazyce respektována. A konečně, to jediné, co je na jazyku stabilní, je jeho proměnlivost.

Výsledky setkání se odrazily v tiskovém prohlášení institutu. Kulantní formulace „Kytice názoru je příliš velká a pestrá na to, aby se vešla do vázy“ naznačila, že institut tímto vlastně rezignuje na zasahování do dávno vžité praxe a nadále ponechává na mluvčích, jak se chtějí vyjadřovat. Prohra institutu je ale jen zdánlivá; ve skutečnosti vyhrály všechny zúčastněné strany. Dokázaly totiž, že jsou ochotny se sejít a kultivovaně diskutovat o jazyku jako jednom z rozhodujících faktorů podílejících se na rovném pojednání žen a mužů.

Informace o institutu norem, o normě A 1080 a dialogovém fóru: https://www.austrian-standards.at

 

* Poznámka
HOSŤ – HOSTKA

Krátky slovník slovenského jazyka uvádza aj prechýlenú podobu podstatného mena hosť, hoci s dôvetkom, že sa používa zriedkavo.

hosť -a mn. -ia -í/-ov m.
hostka -y -tiek ž. zried.

Zdroj: http://slovniky.juls.savba.sk
 

 

 

 

Realizované s finančnou podporou Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí SR v rámci dotačného programu Podpora a ochrana ľudských práv a slobôd. Za obsah tohto dokumentu zodpovedá výlučne Záujmové združenie žien ASPEKT.

Ako citovať tento článok:

red. Jak v Rakousku prohráli a zároveň vyhráli bitvu o rodově vyvážený jazyk In ASPEKTin - feministický webzin. ISSN 1225-8982. Uverejnené 04/03/2015. Získané 05/12/2019 - 13:59. Dostupné na http://aspekt.sk/content/aspektin/jak-v-rakousku-prohrali-zaroven-vyhrali-bitvu-o-rodove-vyvazeny-jazyk