Občianky a revolucionárky (recenzia)

Vyberáme recenziu Markéty Mottlovej na knihu Občianky a revolucionárky (ASPEKT 2015):

Publikace nám nejen umožňuje identifikovat praktiky vylučování a kriticky nahlížet na převažující narativy, ale také překonat zneviditelňování aktérství těchto subjektů prostřednictvím konceptů, jakými jsou teorie každodenního odporu, koncept žitého občanství či koncept občanství jako kulturního scénáře. Důležitým přínosem publikace je především názorné ilustrování toho, proč feministické heslo „osobní je politické“ zůstává stále relevantním. Deborah Cohen a Lessie Jo Frazier, autorky textu o odlišných narativech účastníků a účastnic mexického hnutí, explicitně zpochybňují dělení prostoru na veřejný (racionální – mužský) a soukromý (emotivní – ženský). Jeden ze společných jmenovatelů studií vidím právě v nabourávání předpokladu o oddělení soukromé a veřejné sféry, které nám umožňuje vnímat aktivní úlohu žen, jež bývá při zachování hranic mezi těmito sférami buď nerozpoznána, případně označována za nepolitickou. Konkrétně se to projevuje například tím, že se předkládaný feministický výzkum občanství ve studiích zaměřuje i na aktérství žen v každodenním životě a že na rozdíl od převážné většiny výzkumů konceptualizujících odpor věnuje pozornost nejen viditelnému odporu, který se odehrává ve veřejném prostoru. V důsledku je možné konceptualizovat omezený přístup imigrantek k občanským právům v Hongkongu a jejich aktivní nárokování si svých práv, jak ve svém textu ukazují Pun Ngai a Wu Ka-Ming. Podobně ve své studii Charles T. Lee poukazuje na každodenní vyjednávání migrantek z Indonésie a Filipín, které nemají doklady, o svých pracovních podmínkách, přestože se tato aktivita neodehrává ve veřejné sféře a není kolektivního charakteru.

Díky tomu, že publikace věnuje pozornost aktérství žen v revolučním i v každodenním životě, jež je v převažujících narativech zneviditelňováno, dostává se aktivitám žen společenského uznání a zároveň se rozrušuje obraz o ženách jako pasivních subjektech. Předkládaná publikace posouvá aktérství žen a jejich marginalizované hlasy z okraje do středu zkoumání revolucí a občanství. V českém a slovenském prostředí by mohla být podnětem pro výzkum narativu sametové revoluce z genderového hlediska. Výzkumná otázka by se mohla zaměřit na to, zda je hypotéza o zneviditelňování žen-disidentek v porevolučním diskurzu Polska a Mexika platná i v našem kontextu.

Prečítajte si recenziu, ktorá vyšla v časopise Středoevropské politické studie / Central European Political Studies Review.

 

Ako citovať tento článok:

red. Občianky a revolucionárky (recenzia) In ASPEKTin - feministický webzin. ISSN 1225-8982. Uverejnené 22/11/2016. Získané 29/03/2024 - 13:12. Dostupné na http://aspekt.sk/node/2740