„Ďakujeme, že ste si všetky dobré rady nechali pred dverami“

O ASPEKTU a on-line feminismu v československém kontextu

1317

ASPEKT vyberá z článku Vandy Černohorskej, ktorý vyšiel v časopise Gender, rovné příležitosti, výzkum 2/2016. Celý text si môžete prečítať na: genderonline.cz

*

S odkazem na vzrůstající počet sociologických výzkumů,které se zabývají vlivem nových médií a digitálních technologií na povahu sociálních hnutí, jsem se rozhodla ve svém výzkumu zaměřit právě na tento fenomén. Ve snaze kriticky reflektovat teoretickou perspektivu, jež vnímá daný trend jako globálně unifikační a homogenizační sílu, jsem přistoupila k této problematice na lokální úrovni. Mým cílem bylo ukázat, jak ovlivňují historické reálie a specifický politicko-společenský kontext způsoby, jakými tyto nové digitální nástroje a mediální platformy využíváme. Samozřejmě neopomíjím vliv digitálních technologií na záležitosti organizačního charakteru, např. přístup k informacím, rychlost komunikace a vznik virtuálních komunit. Mou snahou bylo nicméně poukázat na to, že debatu o nových médiích nelze redukovat pouze na otázku dostupnosti a efektivity. V předkládané studii jsem nejprve pomocí analýzy on-line kanálů a digitalizovaných materiálů dostupných na webových stránkách a v obsáhlém archivu organizace rekonstruovala vývoj ASPEKTU od založení po současnost s důrazem na implementaci digitálních technologií. Poté jsem identifikovala klíčová témata, která se v souvislosti s těmito novými platformami nejčastěji objevovala ve zkoumaných materiálech. Jednalo se např. o identifikaci digitálních technologií jako nezbytného nástroje při realizaci velkých nadnárodních projektů, případně jako způsobu, jak přilákat do svých řad nové přispěvatele a přispěvatelky. Daná témata pak byla určitou teoretickou kostrou, kolem níž se odvíjely rozhovory s několika členkami a spolupracovnicemi ASPEKTU.

V textu představuji čtyři z těchto témat. Konkrétně šlo o nesoulad mezi potenciálem digitálních technologií usnadnit spolupráci na mezinárodních (resp. unijních) projektech a nadměrnou byrokratizací, kterou s sebou tyto projekty přinesly. Zatímco analýza webové prezentace naznačovala, že právě efektivnost přeshraniční spolupráce je pro ASPEKT jednou z největších výhod spojených s digitálními technologiemi, ze samotných rozhovorů vyplynulo, že řada těchto projektů je zatížena neúnosnými formálními požadavky, kvůli kterým se ve skutečnosti vyprazdňuje obsah jednotlivých iniciativ. Samotná digitalizace samozřejmě nemá za následek nárůst byrokracie, ale unijní projekty, které od jednotlivých aktérů digitální propojení vyžadují, ano. Dalšími tématy bylo pojetí digitálních technologií jako prostředku k uchování vlastní historie a dilema mezi flexibilitou a kvalitním obsahem. V obou případech bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem se feministická perspektiva jednotlivých respondentek i organizace jako celku promítla do přístupu k novým médiím a digitálním technologiím. Zatímco řada výzkumů uvedených v úvodu článku zdůrazňuje orientaci nových platforem na budoucnost, v této studii zaznívala zřetelně snaha po využití digitálních technologií k uchování minulosti a dosažených úspěchů. Stejně jako téma opomíjení žen a milníků feministického hnutí v mainstreamové historii je i význam jazyka v otázce genderové (ne)rovnosti výsostně feministickým tématem. Poslední část otevírá aktuální problematiku nezávislých projektů, které využívají dostupnost a flexibilitu nových médií a digitálních technologií. Jak naznačují rozhovory zejména s Ľubicou a Paulou, tyto platformy umožňují zakládat nové alternativní iniciativy nezávisle na externím financování a mimo tradiční organizace. Jejich největší výhoda – nezávislost – je ale zároveň jejich slabinou. Řada těchto projektů postupem času ztrácí svoji životaschopnost právě proto, že nejsou součástí tradičních organizací, chybí jim externí financování a jejich zakladatelky se musí věnovat jiným povinnostem.

Jak ilustruje tato případová studie, představy o nových médiích a digitálních technologiích, jejich potenciálu a nejvhodnějším způsobu využití se značně liší. Zatímco pro někoho mohou představovat způsob, jak předat svůj odkaz a dosažené úspěchy nadcházejícím generacím, pro jiné jsou možností, jak vyjádřit své feministické postoje kreativně a bez svazující byrokratizace, kterou s sebou přináší externí financování. Z této perspektivy je přístup k on-line feminismu stejně rozmanitý jako feminismus samotný. Jak poznamenává Angela McRobbie, „co feminismus skutečně znamená, se doslova liší od jedné sebe-identifikující se [v orig. self-declared] feministky k druhé, což ale neredukuje pole jeho potenciální působnosti, právě naopak“ (McRobbie 2009: 2).

Mou druhou ambicí bylo ukázat, že i když jsou nová média a digitální technologie ve své podstatě globálním fenoménem, který nás pomáhá propojovat nad sdílenými projekty nehledě na naše geografické umístění, je potřeba k němu přistupovat a snažit se jej pochopit pomocí lokální perspektivy. Jenom když se pokusíme porozumět tomu, co znamenají tyto nové platformy a nástroje pro (nejenom) feministické aktivisty/ky v různých koutech světa, můžeme pochopit jejich roli v budoucím fungování feminismu i dalších sociálních hnutích. Dosavadní akademická produkce se z větší části soustředí na západní, resp. anglofonní region, čímž se logicky redukovala potenciální diverzita získaných dat (Horst, Miller 2012). Nejde ale pouze o uznání existence on-line feminismu a jiných forem aktivismu mimo západní kontext, je také nezbytné pokusit se porozumět tomu, jak jsou rozdílné podoby tohoto fenoménu ovlivněny místními historickými, politickými a kulturními okolnostmi. V neposlední řadě jsem se snažila poukázat na to, že v rámci výzkumu on-line feminismu nemůžeme redukovat naši pozornost pouze na příklady efektivního prosazování genderové rovnosti, ale rovněž na nová úskalí a dilemata, která z využívání nových médií a digitálních technologií pramení. Organizace i jednotliví aktivisté/ky čelí řadě výzev ve snaze prosadit svůj hlas za pomoci nových médií. Musí se vypořádat s rozmanitými otázkami, např. zda digitální technologie přinášejí emancipaci a dávají hlas těm, kteří jsou v mainstreamových médiích tradičně opomíjeni, anebo zda prohlubují existující nerovnosti spíše, než aby je pomáhaly odstraňovat. Zároveň musí čelit dilematu mezi využitím plného potenciálu nových médií a zachováním původních hodnot, jež tvoří jádro dané organizace nebo hnutí. Mezi další výzvy patří nejenom zakládání nových a kreativních projektů, ale také snaha o jejich udržitelnost. Závěrem lze říci, že všechna tato dilemata, překážky a výzvy jsou spíše než známkou úpadku feministického aktivismu dokladem jeho snahy o adaptaci na nové technologické výzvy. Jak poznamenává v úvodu citovaná Tavi Gevinson – feminismus není soupis pravidel, ale diskuse, konverzace, proces.

*

Celý článok si môžete prečítať na: genderonline.cz

Ako citovať tento článok:

red. „Ďakujeme, že ste si všetky dobré rady nechali pred dverami“ In ASPEKTin - feministický webzin. ISSN 1225-8982. Uverejnené 23/01/2017. Získané 05/12/2019 - 13:13. Dostupné na http://aspekt.sk/node/2773