V knižnici ASPEKTU si teraz môžete prečítať knihu Rámce války. Za které životy netruchlíme významnej politickej a feministickej teoretičky Judith Butler. Autorka sa prihovára verejnosti „prvého sveta“, ktorá sa hlási k demokratickým hodnotám a ľudským a občianskym právam. Prečo je prijateľné viesť vojnu alebo uplatňovať nadvládu nad druhými? Ako sa prihlásiť k požiadavkam nenásila? Butler vo svojej knihe Rámce války vychádza z presvedčenia, že život každého je do istej miery vždy v rukách druhých.
V knižnici ASPEKTU si teraz môžete prečítať knihu Rámce války. Za které životy netruchlíme [3] významnej politickej a feministickej teoretičky Judith Butler. Autorka sa prihovára verejnosti „prvého sveta“, ktorá sa hlási k demokratickým hodnotám a ľudským a občianskym právam. Prečo je prijateľné viesť vojnu alebo uplatňovať nadvládu nad druhými? Ako sa prihlásiť k požiadavkam nenásila? Butler vo svojej knihe Rámce války [3] vychádza z presvedčenia, že život každého je do istej miery vždy v rukách druhých.
„Titul knihy Rámce války môže našim ušiam znieť zvláštne. Čo sa umiestňuje do akých rámov či rámcov? Je nám v istých rámcoch predkladaná vojna alebo je vojna tým, čo rámcuje a určuje naše vnímanie? Keď prečítame texty Judith Butler do konca, možno sa zamyslíme aj nad nepatričnou dominanciou vojny v titule knihy. Toto predsa nie je len uvažovanie o vojne, o jej mediálnom zachytení, o jej zarámovaní. Butler vo svojich textoch nasvecuje komplexnosť ľudských práv a slobôd a ich rozchádzanie a schádzanie sa s modernistickým chápaním pokroku. Uvažuje o stavebných blokoch dnešných štátov, o ich komunitách, subjektoch a ich možnej solidárnej politike. Vojna v titule knihy metonymicky reprezentuje agresivitu ako afektívne nastavenie vlastné subjektu – jednak to, ktoré potrebuje pre svoju existenciu, ako aj to, ktoré spôsobuje jeho zničenie.“
Z doslovu Ľubice Kobovej Nová sociálna a politická ontológia tela. Prečítajte si celý doslov knihy [4] Rámce války.
„Nezajištěnost života nám ukládá jistou povinnost. Musíme se ptát, za jakých podmínek je možné brát na vědomí život nebo množinu životů jako nezajištěné a za jakých podmínek je to značně ztížené nebo nemožné. Jistě, uznání nezajištěnosti života přímo neznamená, že jej uznávající bude chránit nebo mu zajišťovat takové podmínky, aby tento život mohl přetrvat a dále se rozvíjet. Může tomu být i tak, jak se – každý svým způsobem – domnívají Hegel a Klein, a to že nahlédnutí nezajištěnosti života vede k vyšší míře násilí, protože uvědomění si fyzické zranitelnosti druhých vyvolává touhu je zničit. Přesto zde budu tvrdit, že pokud máme formulovat širší sociální a politické požadavky v souvislosti s právy na ochranu a na zachování a rozvoj, nejprve budeme muset vytvořit základ v nové ontologii těla, v takové, která s sebou nese odlišné uvažování o nezajištěnosti, zranitelnosti, poškoditelnosti, vzájemné závislosti, o vystavení násilí, o přetrvání těla, o touze, práci a nárocích jazyka a společenského přináležení.“
Judith Butler: Rámce války: Za které životy netruchlíme? [5], s. 10
Diskusný večer nad knihou americkej filozofky Judith Butler Rámce války: Za které životy netruchlíme?. O knihe hovoria Milan Znoj, Ľubica Kobová a Antonín Handl.
Hľadajte a čítajte aj ďalšie diela Judith Butler v knižnici ASPEKTU [6].