Můžu si tě pohladit?

Čo majú spoločné ženy bez domova so ženami, ktoré majú strechu nad hlavou? S akými formami násilia sa stretávajú a ako sa voči nemu bránia? ASPEKT vyberá článok Jitky Kolářovej z organizácie Jako doma [3], ktorá spolupracuje so ženami bez domova a venuje sa rodovým aspektom bezdomovectva. Článok bol publikovaný na portáli A2larm.cz

„S ženami bez domova v poslední době hodně mluvíme o násilí, které je na ně namířeno. V chaotickém a nebezpečném prostředí ulice jsou ženy posouvány do role těch, na něž si může každý dovolit – její partner ve stejné mizérii si na ní bude bitím léčit svůj vztek; cizí chlápci si zase pokřikováním a horšími formami obtěžování budou dokazovat, že ještě neztratili svou maskulinitu; ´slušní lidé´ ji zase budou ponižovat, protože je na ní vidět, že je chudá, a nejspíš nenaplňuje ideál ženské krásy.

V organizaci Jako doma jsme se proto nedávno setkaly, abychom spolu mluvily o obtěžování, společně sdílely svou frustraci z podobných zážitků a snad i našly způsob, jak příště obtěžování lépe čelit. Komiksová kreslířka Toy_Box nám donesla obrázek mladé ženy a tu jsme dokreslovaly tak, aby byla oblečená a vybavená proti obtěžování. Ženy obvykle malovaly široké kalhoty a mikiny, čepice, krátké vlasy, prostě oblečení, které člověka na první pohled neoznačuje jako ženu. Zkrátka: když nosíte to, co po vás společnost vyžaduje jako po ženě, automaticky to z vás dělá potenciální terč obtěžování. A tak se tomu snažíte vyhnout. Vaše bezpečí je vaše zodpovědnost – to, že zodpovědnost má člověk, který vás obtěžuje, je v téhle logice jaksi vytěsněné.

Šlo o hodně smutné připomenutí toho, že základní feministické požadavky stále tato společnost nedokázala naplnit. Správně by to přece mělo být tak, že ať máte na sobě minisukni nebo třeba pytel, nikdo nemá právo na vás útočit a ponižovat vás.“

Celý článok nájdete na: www.a2larm.cz [4]