„Pre mňa je Naničhodnica európsky román,“ hovorí porotkyňa Radka Denemarková

Román Jany Juráňovej Naničhodnica [2], ktorý sleduje osud bezprizornej osemdesiatničky Ľudmily, zaujal odbornú porotu literárnej ceny Anasoft litera 2021 a dostal sa do výberu najlepších desiatich kníh. Porotkyňa, česká spisovateľka, literárna historička, scenáristka a prekladateľka Radka Denemarková ho v relácii Kultúrny denník na Rádiu Devín predstavila takto:  

Jana Juráňová napsala román, který je skutečně důmyslně a kompozičně bravurně sestavený, je to taková síť příběhů různých postav, jejich středobodem je osmdesátiletá paní Ludmila. A to je postava, která se ocitá v jakémsi meziprostoru, ta společnost ji odsouvá na okraj a z perspektivy každé z postav, které přijdou do styku s paní Ludmilou nebo o ní přemýšlejí nebo se zapletou do jejího příběhu, tak je cítit i takovéto společenské klima, proč tyto lidé jsou na okraj společnosti odsouváni, protože ta společnost se nechce nakazit neštěstím druhých. Ale přes všechnu tu reálnost jednotlivých příběhů postav té knize nechybí tajemství, a především nechybí to zásadní, co já považuji u románu, a to je, že román nabízí různorodou čtenářskou interpretaci. To znamená, když jsem třeba ten román četla po druhé, tak najednou je tam možné odkryt další možnosti, jak jednotlivé příběhy i ten celek číst. Zároveň je to velice úsporný styl vyprávění, kterému ale nechybí obrazivost. Juráňová se úplně vymanila ze všech frází literárních i politických, a to je pro mě taková autorka, která jednom dokládá, že skutečně adekvátní reakcí na mizérii tohoto světa je pro spisovatele jenom literatura. Je to takový nepohodlný duch, který v té knize sídlí a zároveň je to, myslím, důležité pro každého autora prózy, že nelze psát, pokud autor nevidí souvislosti, které vedou k dnešku a které vedou k celku toho románu ve smyslu, že ona umí propojit intimní průzkum postav, psychologicky je naprosto věrohodně prosvětlit, ale zároveň zachytí i tu druhou rovinu, to znamená esenci společnosti nebo stav vědomí v určité době. A tady se to povedlo, esenci vědomí této doby, a to se týká nejen slovenské literatury, pro mě to je evropský román. A je to rozhodně literární hlas, který je naprosto scelený v tématech, v jazyce, je radost tuto knihu číst. A dokonce jsou tam i poschovávány v románu věty, které, jsem si říkala, že při každém čtení by některá z těch vět mohla být v úvodu knihy a zase ji lze číst jinak. Je tam totiž něco vzácného, že ačkoli je to román, který je velice vztažený k současnosti, tak má v sobě jakousi magičnost, a dokonce, jestli mi dovolíte, pro mě to je výjimečná možnost přečíst citát z této knihy, abych také okusila zase slovenštinu, třeba přečtu větu, která umožňuje zase ten román číst jiným způsobem, jako záhadný popis pátrání, taková existenciální detektivka. Citát:

Žila raz jedna bezprizorná starena, trochu sa poometa  la po médiách a stratila sa. Nikto sa na ňu nebude pýtať.

Tolik Jana Juráňová, Naničhodnica.

Naničhodnicu si môžete objednať TU [2].

Kúpou každej aspektovskej knihy podporujete vydávanie ďalších dobrých titulov. Ďakujeme.